Výbor z díla II. Archetypy a nevědomí
Carl Gustav Jung
Transcendetní funkce, předmluva, str. 236
“Neprovdané pacientce se zdálo, že jí někdo předává drahocenný, bohatě zdobený prastarý meč vykopaný z nějaké mohyly. Pacientčiny nápady Kord jejího otce, který před ní jednou nechal zablýsknout ve slunci, což na ni zvláště zapůsobilo. Její otec byl v každém ohledu činorodý muž s pevnou vůlí, s bouřlivým temperamentem, se sklonem k milostným dobrodružstvím. Keltský bronzový meč. Pacientka se pyšní svým keltským původem. Keltové jsou temperamentní, bouřliví, vášniví. Výzdoba vyhlížela tajuplně, stará tradice, runy, znamení staré moudrosti, prastaré kultury, dědictví lidstva vynesené z hrobu opět na denní světlo.”
Analytický výklad
“Pacientka má vyložený otcovský komplex a kolem otce, kterého záhy ztratila, splétá bohaté erotické fantazie. Stále zaujímá matčino místo, ovšem se silným odporem vůči otci. Nikdy nebyla schopna přijmout muže, který se podobal otci, a tak si proti své vůli vybírala slabošské neurotické muže. I v analýze měla prudký odpor vůči lékaři-otci. Sen vyhrabal její přání mít „zbraň“ svého otce. Teoretická anticipace by zde ihned ukazovala na falickou fantazii.”
“Konstruktivní výklad”
“Vypadá to, jako by pacientka takovou zbraň potřebovala. Její otec zbraň měl. Byl činorodý a také tak žil, vzal na sebe potíže svého tempe-ramentu, takže měl sice vášnivě pohnutý život, ale nebyl neurotický. Tato zbraň je staré dědictví lidstva, které bylo v pacientce pohřbeno a na denní světlo jej dostala práce na vykopávkách (analýza). Zbraň má co dělat s vhledem, s moudrostí. Slouží k útoku a obraně. Zbraní jejího otce byla vášnivá, nezlomná vůle, kterou si razil cestu životem. Pacientka byla doposud každopádně jeho protikladem. Je právě v bodě, kdy zjišťuje, že člověk může také chtít a nejen se nechat unášet, jak vždycky věřila. Vůle založená na životní moudrosti a vhledu je staré dědictví lidstva, které je uloženo, byť doposud pohřbeno, i v ní, protože je i v tomto ohledu dcerou svého otce, což ale dosud pro svou ryzí zhýčkanost a dětinskou lítostivost nezhodnotila. Byla krajně pasivní a oddávala se sexuálním fantaziím.”