Síla přítomného okamžiku

Eckhart Tolle

(Moje poznámka: Tento úryvek je přeložen amatérsky mnou z originální Anglické verze. Mohou zde být tedy chyby. Číslo stránky nemusí odpovídat originálu).

Povaha soucitu, str. 459

“Pokud jste překonali svou mysl, stanete se jakoby hlubokým jezerem. Vnější situace vašeho života a cokoliv se tam děje, je hladina jezera. Někdy klid, někdy větrno, nebo drsné počasí, podle cyklů a ročního období. Hluboko dole je však jezero vždy ničím nerušené. Jste celým jezerem, nejen hladinou, ale jste také v kontaktu se svou vlastní hloubkou, která zůstává absolutně nehybná. Změnám se nebráníte tím, že budete mentálně lpět na jakékoli situaci. Váš vnitřní klid na tom nezávisí. Setrváváte v bytí neměnném, nadčasovém, nesmrtelném a už nejste závislí na naplnění nebo štěstí na vnějším světě neustále se měnících forem. Můžete si je užívat, hrát si s nimi, vytvářet nové formy, oceňovat krásu toho všeho. Ale nebude potřeba se k ničemu z toho připoutat. Když se takto odpoutáte, neznamená to, že se také vzdálíte ostatním lidským bytostem? Naopak, dokud si nebudete vědomi bytí, realita jiných lidí vám bude unikat, protože jste nenašli svou vlastní. Vaší mysli se bude líbit nebo nelíbit jejich forma, což není jen jejich tělo, ale zahrnuje i jejich mysl. Opravdový vztah je možný pouze tehdy, když existuje vědomí bytí. Pocházející z bytí budete vnímat tělo a mysl druhého člověka jakoby jen zástěnu, za kterou můžete cítit jejich skutečnou realitu, tak jako cítíte tu svou.”