Sen a smrt
Marie-Louise Von Franz
Sen a smrt, Úvod, str. 8
Analýza starších lidí poskytuje velké bohatství snových symbolů, které je duševně připravují na blížící se smrt. C.G. Jung sice výstižně zdůraznil, že nevědomá psyché věnuje smrti jako náhlému konci tělesného života relativně malou pozornost a dělá, jako by duševní život, případně individuační proces jedince prostě pokračovat. V této souvislosti se však setkáváme se sny, jež téma konce tělesného života a explicitního pokračování života po smrti symbolicky naznačují. Nevědomí totiž zcela zjevně “veří” v život po smrti. Skeptik by přirozeně mohl namítnout, že takové sny se zakládají na pouhém přání, ale proti tomu lze namítnout následující: To, že sny odrážejí jen nevědomá přání, naprosto neodpovídá obecné zkušenosti. Jung naopak ukázal, že sny většinou zobrazují zcela objektivní, jáskými přáními neovlivněnou aktuální duševní “přirozenou událost”. V případech, v níž si snící dělá iluze o blížící se smrti nebo si není její blízkosti vědom, se dokonce často objevují sny, které je to zcela brutálně a nelítostně oznamují, jako například: vlastní hodinky se zastaví a nejdou už uvést do chodu; snící spatří, jak na zemi leží poražený jeho vlastní strom života. Někdy je smrt naznačená dokonce ještě výraznější: Jeden kolega pracoval s mladou ženou, která měla v celém těle rakovinné metastázy, jež nakonec zasáhly i mozek, takže byla většinu času v bezvědomí. Analytik ji nicméně dál navštěvoval a tiše u ní seděl. Čtyřiadvacet hodin předtím, než zemřela, otevřela náhle oči a vyprávěla, že se jí zdál následující sen:
Stojím vedle své postele v nemocničním pokoji a cítím se silná a zdravá. Slunce září do okna. Byl to lékař a řekl: “Ano, slečno X, nečekaně jste se úplně uzdravila. Můžete se obléct a opustit nemocnici.” Tu jsem se obrátila a spatřila na lůžku – své mrtvé tělo!
Utěšnou zprávu nevědomí, že smrt znamená “vyléčení” a že život pokračuje, zde zjevně nelze vykládat jako sen nesený přáním; je totiž zároveň brutální a jednoznačně předpovídá konec tělesného života.