Lexikon alchymie a hermetických věd

Claus Priesner, Karin Figala

Lapis philosophorum, str 178

Kámen filosofů, jak s ní doslovný překlad, nebo také kámen mudrců, jak se mu říkává, byl alchymistovým summum bonum. Byla to ona by to už jiná substancí, kterou chce – adept Vyrobit a díky níž nejsnadněji, nejrychleji a s největším výtěžkem provést proměnu kovů (transmutaci; – Opus magnum). Již nejstarších alchymickým textech heléstického Egypta se setkáváme s transmutančním práškem, proměňujícím neušlechtilé kovy ve – zlato. A již zde se onen prášek jmenuje Kámen filosofů(lithos tón filosofón), Nebo ovšem také “kámen, který není kamenem” 

Ústředním obrazovým motivem alchymie byla “Chymische Hochzeit” (chymická svatba), tj. sjednocení protikladných principů a vznik dokonalého celku. Zde jsou Sulphur a Mercurius zpodobeny jako Král Slunce a Královna Luna – celek je filosofický Mercurius čili Lapis philosophorum ve vas hermeticum. Pařáty v zemi pod nimi symbolizují Chaos, Materia prima: počátek Opus magnum. (J.D. Mylius, anatomiae auri sive tyrocinium medico-Chymicum, díl 5, Frankfurt 1628).