Klíč k Duši

James Hillman

2. kapitola, Růst směrem dolů, str. 50

“Platonův příběh o sestupu je jeho mýtus o Erovi, který shrnu z poslední kapitoly jeho Ústavy: 

Všechny duše pobývají v mytickém světě, kam přišly z předcházejících životů, a každá má svůj los, který musí naplnit. Tento los se také nazývá životní úděl (Moira), který je nějak typický pro charakter té určité duše. Například, říká mýtus, duše Ajaxe, prudkého a mocného válečníka, si zvolila život lva, zatím co Atalanta, hbitá mladá běžkyně, si vybrala los atleta a jiná duše si zvolila los zručného řemeslníka. Oddysseova duše, která si vzpomínala na svůj dlouhý život zkoušek a útrap, odložila svou ctižádostivost a obcházejíc hledala po dlouhou dobu život v soukromí žijícího a na veřejnosti se neprojevujícího muže – a jen stěží ho nalezla, jak se kdesi povaloval a nikdo si ho nevšiml.

Když si všechny duše vybraly své životy, ubíraly se ve vylosovaném pořadí k Lachesis [lachos = zvláštní los nebo úděl člověka]. Ta posílala s každým toho daimona, kterého si kdo vybral, jako jeho životního strážce a naplňovatele životního osudu. A ten ji, duši, vedl nejprve ke druhé ze tří sester. Klotho [klotho = zkroutit předením]. Její rukou a oběhem vířícího vřetene je zvolený los potvrzen. (Je dán jeho tvar?) Potom ji životní strážce (daimon) vedl zase k místu, kde předla Atropos [atropos = co není možno zvrátit, co je nezměnitelné], aby učinila nit jejího losu nezměnitelnou.

A potom aniž by se ohlédla, postupuje duše pod stolec Nutnosti, což se někdy překládá jako klín Nutnosti.”