Indián, Zpráva o archetypu
Pjér la Šéz
12.2. Pohled do zrcadla, str. 128
“Naše vlastní civilizace žádnou skutečnou svobodu nezná, ačkoli o ní hodně mluví. Je podporováno pouze otroctví plného žaludku a reálná svoboda smí živořit jen na periferii společnosti. Z vyššího hlediska je to tak vlastně správně. Svět stínů ožívá a Indián v něm může mocně posílit svého ducha.
Proto se mi zdá zcela zřejmé, co může znamenat archetyp Indiána právě v těch případech, kdy z nevědomí vstupuje více či méně přímo do vědomí. Je to bytostná odpověď na stejně bytostné volání po svobodě a přichází přirozeně právě v té rovině, ve které je položena. Od nevinné klukovské hry, v niž mnohý chce být Indiánem a jen málokdo bělochem, až k niterným zážitkům, jejichž nevědomá zobrazení jsem se pokusil přiblížit v několika shora uvedených příkladech. Pokud v tom vidím nějaké povzbuzení, netýká se nikterak naší civilizace, která stojí na zcela zvrácených hodnotách, jež ducha neposiluje, nýbrž naopak jej uspávají.
Povzbuzení, jež v tom spatřuji, pramení z neochvějné síly Bytostného Já, které sice může být v praxi potlačeno, ale nikdy je nelze zcela zničit. Bytostný aspekt ustoupí, jestliže je to nutné, ale to není žádná kapitulace. Je to prostě vyjádření moudrosti a značné převahy. Tím totiž naše nevědomost dostává možnost setkat se ve skutečnosti sama se sebou a reálně prožít vlastní zlo bez jakýchkoli alibistických ulehčení. Díky Poznání, které nám taková konfrontace přináší, můžeme potom svobodně obrátit svou mysl právě oním jediným smysluplným směrem – tedy ke schopnosti nechat se vést bytostným aspektem skutečnosti.
Jestliže staré symboly nejsou již zcela funkční, protože jsme proti nim vytvořili řadu prakticky účinných obran – od vytěsnění až k racionalizaci objevuje se zřetelně nový symbol a klade znovu staré otázky. Tentokrát ovšem – právě díky rozvinutému vědomí- nikterak abstraktně.
Zázrak Apačů pod vedením válečného šamana Geronima není zachycen jen ve své mytologizované podobě, nýbrž také ve strohých vojenksých hlášeních. Stejně jako se Apači stáhli do míst, která jim byla zjevena vyšším zákonem, stahuje se i dnešní člověk, který touží posílit svého ducha, do nedostupných výšin bytí mimo kolektivní ulpění a obecný materialismu.”