Vize Junifyh

Pohled na vizi

Když uvažuji obecně o vizi, tak se mi zdá, že je určující, odkud vize přichází. Kde má kořeny. Zda-li ji tvoří lidská mysl, nebo přichází z hlubších vrstev. Jestli se jedná o naše přání anebo přichází z roviny neosobní. Odněkud, kde neznáme její přesný zdroj. Někdo by tento zdroj mohl nazvat srdcem, duchem, božstvím. Odkud přichází je záhadou. Co je jasné, je, že tato rovina má mnohem hlubší dosah. Oslovuje nás nejčastěji ve snech, klinické smrti, nebo v jiných změněných stavech vědomí, kde k nám promlouvá jiný typ vědomí. Indiáni těmto sdělením přikládali obrovskou váhu, prostřednictvím jejich naslouchání se dozvídali nesmírně důležitá sdělení. Věděli, že k nim mluví samotný duch, který určuje veškerý pohyb života na zemi. I když jim třeba hned nerozuměli, jako v případě kmene Sioux Oglala (Kniha – Mluví Černý jelen. Tato kniha pojednává o tom, že Indiáni věděli o svém zániku už před příchodem bílého člověka).

Je zřejmé, že tento typ vize nám chce něco sdělit a je na jedinci, jestli tuto formu sdělení příjme anebo zavrhne. Jestli se k ní obrátí vřele a začne toto sdělení zkoumat anebo nad ní mávne rukou. Na závěr tohoto úvodu je dobré zmínit, že žádná vize není pouze a jenom osobní, stejně tak vize z jiné roviny vědomí – psychologicky řečeno: z hlubiny nevědomí – bude obsahovat osobní prvky (více zde – vědomí a nevědomí). Musí to tak být, jelikož osobní rovina je součástí ducha a člověk má na něm podíl. Rozdíl je v jejich hloubce a ta určuje její dosah.

Symbol a vize Junifyh

Symbolem Junifyh je strom, který podpírá anglickou kombinací slov cesta a sjednocení.  Tyto slova jsou záměrně společně propletena. To znamená neoddělitelný význam individuálního života – cesty a procesu spojování – sjednocování. Toto roste ze stromu, který představuje, co je dané – matku přírodu, celistvost, smysl. Celým symbolem se napříč promítá vesmír. To manifestuje neznámo, mystérium, jehož je člověk součástí.

Sjednocování je hlavní poselství všech duchovních nauk a náboženství. Spojovat protiklady tohoto světa duality. Světlo a stín, světlé i méněcenné stránky, vědomí a nevědomí. Patří to sem vše. Je to součást tohoto světa. Indián sjednocuje tyto protiklady. Slučuje všechny individuální aspekty a nachází jim své místo. Naslouchá jim. Naslouchá oběma protějškům a učí se mezi nimi rozlišovat. Tím se stává tou největší autoritou sám pro sebe. 

Pro Indiána je očividné, že skutečnost je celek, který mysl nedokáže uchopit. Vesmír je pro něj tajemstvím, před kterým se klaní a zachovává si postoj, že on je tu pro tento svět a ne, že svět je tu pro něj. Jde o způsob jeho bytí. To je primární. Staví mosty mezi protiklady, tím duchovně roste a stává se celistvějším. Stává se individualizovanějším. Indián stojí před stromem, kouká na řeku, pozoruje zvířata, vše s úžasem a pokorou. Okolní svět, tak jako on, je odrazem velkého tajemství, kterému nepřikládá svá vysvětlení, ale nasloucháním dostává odpovědi. Samotný život k němu mluví a zasvěcuje ho do tohoto tajemství.

Indiánský pohled na Strom

Indián strom nevidí. Nevidí slovo označující dřevo, které se větví a rostou na něm lístky. On vidí živou bytost, která vnímá a žije. Komunikují spolu navzájem. Jsou jedno a totéž. Jsou dětmi matky Země. Pro Indiána příroda představuje základ života, domov na zemi. Jsou si vědomi, že bez ní by tu mohli jen těžko existovat. Pro ně není nic krásnějšího, než plynoucí řeka, rozkvétající stromy, oblaka tančící nad vrcholky zasněžených hor. Příroda je komunikujícím božstvím, s kterým – pokud mají propojení – jsou sami v Bohu.

Symbol – Strom

Strom je živým symbolem, přesahující lidské vědomí. Má mnoho významů. Představuje syntézu nebe, země a vody. Dynamický život. Ztělesňuje kosmos v celém jeho rozsahu. Plody rostoucí na stromech jsou posvátné. Strom poznání – dobra a zla hraje roli v Bibli. Zejména, když Adam s Evou pozřou svaté ovoce. Tím jsou vyhnáni z ráje. Analogicky – jsou vyhnáni z jednoty a cestou v dualistickém světě mají nabýt vyššího vědomí a přiblížit se tak zpět jednotě, což představuje ráj.

Představme si stromy stejné výšky v lesním porostu. Analogicky by se tyto stromy daly přirovnat k lidem na běžné úrovni vědomí. Přesahující, vyšší stromy představují lidi dosahující vyššího vědomí.

Vznik Junifyh

Abych trochu přiblížil souvislosti, tak jsem se rozhodl přidat i tuto “nezajímavou” část. Píše se rok 2015, kdy jsem ve stavu blaženosti a má delšího trvání. V této době mi přišla inspirace pustit se do výtvoru něčeho, co by v té době odpovídalo mému záměru a smyslu života. Hledal jsem, co by tedy dávalo smysl v tomto nesmyslném světě civilizace. Přicházelo to spontánně a já tomu nechával volný průběh, až z toho vzniklo něco, co vlastně stále vzniká. Přes rok trvalo, než se znak či symbol Junifyh vytvořil. Poznal jsem jeho finální podobu podle toho, že jsem cítil návaly klidu, ticha a hlubokého vnitřního uspokojení. Věděl jsem, že je to ono. Poté jsem založil stejně pojmenovanou firmu, abych do dvou let zjistil, že šlo o mnohem víc, než o prostředek k výdělku. Firmu pak ruším a věnuji se vizi nadále a tím usilovněji. Výdělek se stává oceněním za úsilí mé práci a ne již hlavním cílem. Vize sílí a otevírá mi novou cestu k poznání. 

Společně s tím si uvědomuji, že je to můj ideál. Cíl cesty, který společně se všemi Indiány sdílím. Cesta napříč a skrze sebe. Psychologie, jakožto jedna z disciplín pochopit lidskou zkušenost, je mým pomocníkem na této cestě.

(více zde – Transformační psychologie).