3 roky bez Facebooku

3 roky bez Facebooku
3 roky bez Facebooku

Dnes jsem si opět obnovil Facebook, a proto chci sdílet tento článek, který je zaměřen na rozhodnutí zrušit si Facebook. Co mi to před necelými 3 lety přineslo a jak to změnilo můj život.
Prvně bych chtěl sdělit, že osobní články zde nemám v plánu sdílet, ale jelikož toto téma obsahuje cestu k osobní svobodě a poznání, tak má právo zde býti a může mnohé inspirovat.

Žijeme v době internetu. To není žádná novinka. Tenhle fakt přináší obrovské možnosti a stejně tak obrovské množství negativ. Mé největší mínus spočívalo v opravdovou závislost, čas trávený na Facebooku, jakási kolektivní jistota a potřeba vědět, co se kolem mě děje. Každé ráno jsem se probudil a první, co jsem udělal, aniž bych vstal z postele, bylo hledání telefonu, abych mohl zkontrolovat novinky na Facebooku. V průměru jsem na něm mohl trávit dvě hodiny denně. Cítil jsem se opravdu dobře, když mi přistálo spoustu “lajků” na moji fotku. Přesto všechno to nějak nebylo ono.

Neměl jsem ponětí jak se sebou naložit. Produkoval jsem tolik pozornosti na vnější svět, že jsem se jednoho dne zeptal sám sebe: “Co kdybych tento veškerý čas a energii věnoval sám sobě a poznal se zase o trochu víc? Nefalšovaně a bez cíle líbit se lidem okolo.”

Ta doba přinesla mnoho, avšak hlavně krátce po smazání jsem našel konečně svůj životní směr, který jsem usilovně hledal už od střední školy. Od té doby má každý můj krok důvod a směr. Vytvořil jsem si ten nejlepší návyk a to čtení hodinu denně. Odpoutal jsem se od materiálních věcí a odstěhoval jsem se poprvé z mého rodného města. Vycestoval jsem do zahraničí. Žil jsem ve 3 zemích světa. Naučil jsem se perfektně anglicky. Založil jsem firmu v Londýně a naše koučovací společnost pomáhá lidem po celém světě a přírodě zároveň. Poznal jsem jiný svět, svět lidí, kultury, měst a mnoho dalšího. Hlavně tato cesta zapříčinila, že dělám to, co mě baví, co miluji a jsem šťastný.

Asi za to všechno nemůže jen smazání Facebooku, ale byl to jeden z mnoha malých krůčků k uvědomění. K uvědomění si svého takzvaného vnitřního hlasu, který ke mně promlouval a jasně věděl, co dělat. Ego se s tím špatně vypořádávalo, ale ten veškerý čas a kontrola nad svými myšlenky zvítězila.

Závěrem, od mala se začínáme zařazovat. Snažíme se o to celkem usilovně celý život. Pak jsme perfektně zařazeni, s rolí, funkcí. Většina přehlasovala naší kreativitu v nás. Na vše máme postup, který kopírujeme. Vše jde jako po másle do doby, kdy přijde hlubší smysl…
Proč jsem tady?

Přidat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *